Do Prášil jsme dorazili o půlnoci, zábava však teprve začínala. Venca s Dádou nemuseli ani dlouho ladit své kytary a šumavskou nocí se nesly teskné táhlé zpěvy dávných gymplů (Líný skaut a další rituální melodie). Brzy k ránu jsme ulehli ke krátkému ale občerstvujícímu odpočinku.

Ráno se nepotvrdily obavy skeptiků, že se nám nebude chtít vstávat, všichni se čile nasnídali a vyrazili jsme na vysokohorský výstup k Polednímu jezeru.